Rozhoduji se mezi jednotkou UNI DC anebo ZOOM obojí ve výkonu 8kw.ZOOM má lepší technické parametry ale bude se muset vychytat regulace, opravdu topí až do -22°C.U UNI DC se mi líbý modul, kterým jde vše regulovat a je to bez zásahu do vnitřní jednotky.Otázka zní jak moc jde přes SCMI plynule regulovat výstupní teplotu a jak moc je na tom dobře venkovní jednotka?Máte někdo zkušenosti?Děkuji
Bohuzial zimu som nestihol, takze realne skusenosti budu az dalsiu sezonu. Tiez planujem dc inverter, primarne kvoli regulacii 0-10V. Riadit to budem z loxone nejakou kombinaciou ekvitermu a vnutornej teploty (programujem si to sam).
Inak sa mi nejak nechce zdat, ze by mohol mat zoom nejak vyrazne ine parametre, podla mna sa vseobecne u klimatizacii ziadne extra zazraky ocakavat nedaju a vsetko to bude prast jak uhod. A ci to chcipne pri -15, alebo -22 je vskutku jedno, v oboch pripadoch uz u mna pojdu ako dohrev patrony.
Než srovnávat nějak moc parametry, bych se na to podíval spíše prakticky. ZOOM je domácí klimatizace, UNI DC průmyslová jednotka. Pokud uděláte nějaký zásah do ZOOMu, ztrácíte záruku. UNI DC nijak nemodifikujete, jen se připojí výměník, regulátor a topíte (i chladíte). SCMI obsahuje PID regulaci, takže tak přesně by jste ZOOM asi nikdy řídit nedokázal. Navíc je tu ta možnost použít přes 0-10V jakoukoliv nadřazenou regulaci, např. loxone, jak píše Dušan a pod.
Ahoj, montoval jsem UNI DC 24. Nastavené teploty se drží jako klíště, můžete být bez obav. Jednotka je opravdu robusní a lehce splňuje všechna očekávání
V tom neposloužím, brácha měření nepotřebuje. V celým baráku podlaha, teplota doma 22 stupňů, zatím nenastala situace, že by jednotka nestíhala. Čísla ale žádný nemám.
Tak to je super , škoda jen toho měření.Co vše je potřeba za propojení mezi jednotkou a SCMI.Předpokládám, že CYKY 5x 1,5 a CYSY pro teplotní čidlo bude stačit.
Mám stejnou jednotku, při -5 cop 2,5, při -10 cop 2, při minimu, což u nás bylo cca -12 cop kolem 1,8 (nepočítám odmrazovani, je to přibližná střední hodnota). Maximální prikon je kolem 3700w, max. výkon si tudíž snadno odvodis :-).
Mohli by ste napísať, aké parametre má Váš dom (teplená strata, plocha, murivo, zateplenie atď.), rozhodujem sa medzi ASGE-24 a 36. Náš dom má stratu 11,5 - 11,8 kw pri -12. Prípadne ak by ste bol ochotný sa podeliť o skúsenosti aj mailom: peter_ zavinac centrum.sk .
TZ cca 8 kW pri -15 (+ vetrani), plocha 286 m2, zed porotherm 36,5 + 10 cm polystyren, stropy 10 cm polystyren + 18 cm vata. Mam tedy vykon dimenzovany na TZ, i kdyz v -15 jsem z UNI DC dostal jen necelych uz jen necelych 6 kW, misto 8 kW (prikon 3700, cop 1,5). Mam v systemu ovsem aku 3m3, takze jsem schopen nedostatek vykonu vykryt kratkodobe (pres noc) z aku, kterou natapim UNI DC - pres den uz byl vykon opet OK. Teplotu vody mam nastavenou na 41, cidlo ve zhruba tretine Aku. Za aku trojcestny smesovaci ventil ovladany nezavisle na UNI DC ekvitermni regulaci. Jednotku jsem spustil 22.12, spotreba do dneska 1000 kW, SCOP 2,11 (spadnul behem mrazu). Klidne se ptej :-).
Tie straty cca 8kW pri -15 (+vetranie), Vám vychádzajú ak to správne chápem asi vyššie (8kW + vetranie napr. 4kW celkovo 12kW TS objektu?). Preto sa na to pýtam lebo, moja tepelná strata je cca 12kW a z toho nejakých 5kW je vetranie (rekuperáciu nemám). Veľkosťou objektu (plocha) a i skladbou muriva som na tom podobne ako Vy. Ďalšie otázky: a) kúrite do radiátorov alebo podlahovku. b) prečo ak to správne chápem kúrite do aku nádrže (3m3 je docela dosť aj keď píšete že čidlo máte v tretine AKU to je aj tak 1m3) a nie priamo do radiátorov alebo podlahovky. Neznižuje Vám to celkovo COP . Mimochodom ja prevádzkujem kotol na tuhé palivo + 1680l AKU. c) robíte si s UNI DC aj TUV alebo aspoň predhrievate vodu v boilery? d) viem, že je ešte priskoro keďže fungujete od 22.12. ale zas na druhej strane bolo celkom a aj celkom je dosť chladno, tak ako hodnotíte fungovanie UNI DC počas takejto zimy. A v tejto súvislosti sa chcem spýtať, že keby ste si mohli vybrať silnejšiu 36 UNI DC či by to nebolo lepšie? e) ako máte vyriešenú reguláciu, prípadne či ju budete ešte riešiť. f) je niečo čo by ste riešili už inak, prípadne budete prerábať.
Ano, ztraty byly vyssi, nez 8 kW prave o to vetrani, moc si to nepamatuji, bylo to ale urcite mene, nez 4 kW - myslim, ze kolem 2 kW, popravde ale vetram asi mene, nez bych mel. K otazkam: 1) Radiatory, jiz od pocatku ale naddimenzovane - chtel jsem vyhledove instalovat nizkoteplotni zdroj, podlahovka neprichazela v uvahu, vsude mam na podlaze 3 cm dub 2) UNI DC jsem pripojoval do existujici soustavy (elektrokotel+aku+teplovodni krb, do aku napojeny kombinovany bojler), nevedel jsem, jak to bude fungovat, takze jsem to nechtel nejak zasadne prekopavat, navic na aku jsem mel pripravene pripojeni na TČ.Zapojeno je to tak, ze do vymeniku jde voda primarne z vracecky (nejstudenejsi). COP je si nizsi, nez by mohl byt, ale to souvisi spis s tim, ze potrebuji teplejsi vodu, nez s aku nadrzi 3) Bojler je napojeny na aku a pokud je teplotni spad, je zaple cerpadlo, ktere zene teplou vodu z aku do bojleru. Elektricky prihrev jsem vypnul, bojler je velky a na sprchovani nam zcela staci voda na 41 stupnu. Kdyz si chci dat vanu, zapnu predem bojler. Spotreba vyse je tedy vcetne TUV. 4) Silnejsi klimu jsem si nevzal kvuli pomerne velkemu cenovemu rozdilu - mel pomerne velky vliv na navratnost. Rikal jsem si, ze dnu, kdy nebude stacit 8 kW bude v roce jen par a kdyztak zapnu elektrokotel, nebo zatopim v krbu 5) Mel jsem uz predtim ekvitermu, takze jsem vedel, jake je zhruba minimum teploty otopne vody, kterou potrebuji (41 stupnu) a na tuto teplotu nastavil UNI DC. Pokud je odber (potrebna teplota topne vody dana ekvitermou) nizsi, nez dodava UNI DC, po natopeni nadrze zacne klesat vykon az se uplne zastavi. Nastartuje se zase, az teplota vody klesne pod 41 stupnu. Mimoto mam na radiatorech rizene hlavice - vecer, kdyz jdeme spat, snizuji pozadovanou teplotu o cca 3 stupne. 6) Premyslel jsem, ze bych ridil vykon UNI DC pres venkovni teplotu (prevodem na 0-10V), ale asi se na to vykaslu, funguje to prekvapive dobre a i v tech mrazech to stihala - elektrokotel jsem vubec nezapnul, topil jsem dvakrat par hodin, ale pro pohodu, ne z nutnosti. Je to tak trochu metoda pokusu (omyl zatim nenastal), ale hodnotim to pozitivne. Pokud jednotka neklekne, predbezne to vychazi na navratnost cca 3 - 4 sezony (do nakladu pocitam i jednorazove investice - elektro, propojeni vymenik - UNI DC 8m, vymenik, aku, cerpadlo navic, ridici jednotka, atd.). Navratnost samotne jednotky (az stavajici odejde) bude cca 2 roky.
Tak to mi spadl kámen ze srdce,v sobotu jsem byl u majitele kond. jednotky a ten se dušoval,že max. příkon je 2,2kw.Jinak velmi spokojen topí do radiátorů,TUV má s předehřevem v kombinovaném bojléru a pak el. dohřev v druhém bojléru.Určitě se již nevyplatí modifikovat matrix.
2200 W je v příručce, udává to asi příkon při určitém cop (podmínkách) - taky jsem si myslel, že víc si to nevezme. Na štítku uni DC je tuším max 4000W (kromě 2200 W), čehož se mi v praxi nepodařilo dosáhnout.
No to je asi dotaz na dovozce, nedívám se na to nonstop, neviděl jsem ale, že by to šlo pod 9%,takže nejakych 350W. Ale beru mě z rezervou, není to úplně vědecký přístup
Zkusil jsem to merit, zatim nejnizsi skutecne namereny prikon byl 580W, vcetne topneho kabelu. Vzhledem k neregulaci vetraku jde pri tomto vykonu COP silne dolu.
Řekl bych, že pokud jede topný kabel, tak mrzne, takže bude potřeba vyšší, než minimální příkon/výkon. Takže v tomto režimu jednotka moc dlouho nepojede. Ale pokud by kabel měl cca 150W, tak příkon 430W v přechodném období by byl super. Ale stejně je divné, že min/max příkon uvádí 800/2750. U jednotky ASGE 36 uvádí příkon 700/4600, takže rozsah, který mj. přibližně odpovídá právě příkonu 430/3700.
Pokud se podívám do servisního manuálu tak u ASD 18AIN příkon při topení 0,5 - 1,9 kW a u ASD 24AIN 0,8 - 2,75 a co mám vypozorováno z vlastní praxe, tak ty spodní hodnoty za normálních podmínek sedí. Těch 350W mi připadá nereálné. Spodní hodnota příkonu byl jeden z důvodů, proč jsem volil Panasonic, který v 18 jede od 285 W (při teplotách nad nulou krásně reguluje a necykluje) byť topí pouze do -12°C. Pak je zřejmě nějak softwarově omezen. Druhá jednotka York 24 (je to stejná jednotka jako Sinclair 24 jede od spodního příkonu 600W a to je při teplotách nad nulou moc a jednotka cykluje.
No nevim co manual, ale ta horni hranice opravdu neni 2,75, ale v mem pripade opakovane a dlouhodobeji 3,7. Ke spodni - zatim nebylo moc teplo, jakmile se otepli, budu to pecliveji a casteji sledovat, 9% jsem tam videl, samozrejme to mohl byt nejaky prechodovy stav.
Chlapi tak málo nevypátráte, to je halt cena za tu cenu. Na ŘJ je sice 10%, ale min. příkon se dostane někam k 700 W, pak už jen spánek. Jen vrtule má příkon 120 W...
Zvazuji uni 18, napojenou na stavajici aumulacku, dole bude termoventil 10-30 st.C, aby se nepodchlazoval privod zpatecky do swepu, aku pojme nadbytecny vykon a po nejake dobe, az bude v horni casti aku cca 10kWh, se TC odstavi a pojede se 1-2hod. z Aku.
Jenze problem TC je ten, ze na jare ma vykon jako prase a v zime skomira, tj. V prechodnem obdobi kdyz je napr 10stC potrebuji ca pokryt 500w ztraty a u 13tka mi napr. da min. 200x4 tj. 800W tj cykluje, naopak pri -10 mi da 1350x2 tj 2700W ale ja potrebuji 3.5kW tj. nedotapi. Pro zmenu 18 pokryje do minus 10 ztraty vpoho, ale pri teplotach nad nulou bude predimenzovana a 750L akumulacka pobere nadbytecny vykon vyrobeny at chci nebo nechci i pri 10% provoznim vykonu TC(me zapojeni bude akumulovat jen skutecny prebytek vyroby,nikoliv vse). A az se nesbira dost tepla, stopne se TC a bude se topit z aku. Nehlede,ze se zvedne efektivita na podzim a na jare,kdyz jsou velke rozkmity teplot den noc, bude zajimave nechat bezet TC pres den na slunicku s vysokym COP a v noci az se ochladi vyuzit naakumulovane teplo.
Koneckoncu i v Bolaticich jedou s malou 300L aku a 2 invertory a zjevne to funguje
Něco podobného jsem také uvažoval, ale nakonec zvítězila jednoduchost invertoru a akumulaci se stávajícím dřevoplynem mám jako zálohu a bivalenci od -12°C, kdy jednotka nestíhá. Když už jste zmíníl Bolatice, řešení mi to připadá zajímavé i vzhledem k ohřevu TUV, ale pokud stránky občas sleduji, připadá mi že šla oproti původnímu řešení spotřeba docela nahoru. Když jsem v únoru zprovoznil svoji přestavbu, tak jsem poměrně často spotřebu porovnával a jenom jsem tiše záviděl obzvláště po výměně jednotky. Ser současným řešením mám spotřebu naprosto srovnatelnou a teď v mrazech dokonce nižší než v Bolaticích. Jsem zvědav na shrnutí Therma po určité době provozu. Pochopil jsem z fóra, že zatím pouze topí a TUV neodebírá.
Therm i psal, že TUV skrze zásobník zatím neohřívá. Zásobník tam má kvůli stabilitě teploty topné vody. Je to i pochopitelné, protože si nahřejvá zásobník na vyšší teplotu a poté mixuje výstupní vodu ESBE ventilem dle nějaké regulace. Takže se dá dosáhnout stabilní teploty vzduchu v domě, bez výkyvů při odmrazování jednotek. U sebe pociťuji každé odmrazení, protože klesne teplota už tím, že jednotka nejede a také tím, že z ní leze velice chladný vzduch. Celkem by mě zajímalo jak se odmrazování projeví na modifikaci s výměníkem a radiátory.
Odmrazování může mít vliv při Vašem provozu - tj. vzduch/vzduch a možná u Vašeho TČ - psal jste, že Panasonic odmrazuje 15min, což považuji mj.za závadu, příp. za špatné řešení regulace Panasonicu. U systému vzduch/voda se odmrazování nijak do provozu nepromítá - samozřejmě kromě ceny, kdy ohřívám venkovní vzduch ;-) Ale vsazení AKU/taktovací nádrže s tím nesouvisí. Objem vody v radiátorech/akumulace podlah a akumulace budovy bez problému překlene těch max. 5min odmrazování (Sinclair). Teplota topné vody spadne na chvíli na min. 20°C, což se nijak na vnitřní teplotě neprojeví. Tu přesnější regulaci chápu - sám jsem toto řešení zvažoval, protože mám doma ESBE a Siemens Albatros s ekvitermou a měl jsem i AKU. Pak ale zvítězila zvědavost (čti lenost), jak bude systém fungovat přímým napojením. A funguje skvěle, takže žádnou AKU do budoucna neplánuji. Spíš řešení UNI DC s vlastní regulací.
OK. Pak je to tedy ta 2. varianta (regulace). U Sinclair vyjede při odmrazování kompresor až k 80-90% a odmrazování jede 1-5min - podle množství námrazy.
U mne to 15 min. není. Průměr je 6 - 8. min. Myslím, že je to dáno právě vodou a výměníkem. Jednotka má kde brát teplo. Na teplotě topné vody se to projeví poklesem do 5°C, pocitivě v místnosti odmrazování nepoznám. Teď při mrazech jsem ještě experimentoval stím, že jsem přes termostat na trubce chladiva chladiva připojil spínání elektropatrony 3 kW, ta se sepne pokud teplota chladiva klesne pod 15°C a doplní teplo sebrané odmrazováním. Je mi jasné, že to je proti ekonomice a COPu, ale vypozoroval jsem, že při teplotách pod -5°C jede jednotka po odmrazování celkem dlouho na plný výkon, aby dohnala teplotru topné vody a pokud na tu chvíli odmrazování připojím těleso, mnohem rychleji dohřeje a pak už jede na snížený výkon. mám to druhým termostatem v sérii omezeno na teploty pod těch -6°C. Pokud je ale pod -6°C, tak už většinou toho odmrazování moc není.
Mám na výstupu, takže patrona v podstatě dohřívá, co jednotka nestíhá a jednotka jede na nižší teplotu. Patronu připojuji pod -10°C. Patrona 3 kw, jednotka pak jede cca na 1000W příkonu, teplota do radiátorů 45°C. Doma 24,5°C.
Souhlas. EK mám samo za výměníkem, na vnitřním termostatu EK nastavená teplota cca 32. Termostat má hysterezi cca 3 stupně, takže po odtátí pomůže fofrníku a pak se patrona EK odepne. Dokud patrona jede, je mezi teplotou za výměníkem a za EK až 3 stupně rozdíl. Fofrník už pak výkonem 1000 až 1100 w teplotu udrží. Mám EK 6 + 2 KW, ale na samém začátku jsem patrony prohodil.
Co to máte za elektropatronu? Nic malého a levného jsem nenašel. I když mě napadlo, že když mám plynový kotel, tak bych ho na tuto činnost mohl lehce znásilnit a využít . . .
3x1,6kw patrona stojí kolem 700,-,ta se vloží do 2coulové trubky s odbočkou na 1coul cca 200,- ,dále je třeba stykač, pojistný termostat cca 400,- a 3x jistič po 40,-
Nákres se mi kreslit nechce, ale vyrobit si elektrokotel je velice jednoduché, těleso kotle si poskládáte z fitinek velikosti 2'', nátrubků a spojek a jednoho T kusu, na vstup a výstup vody si dáte redukci např. 1''. Počet nátrubků a spojek řešíte samozřejmě dle výkonu elkotle, tzn. délky el.patrony. Topnou patronu vešroubujete do horní části T kusu, přes redukci 2'' na 6/4''. Jen pro inspiraci přikládám foto prototypu minikotle 1,5kW. Takový elektrokotel se dá postavit provdu za pár korun. Samozřejmě musíte doplnit jistič, termostat, případně stykač.
V případě měděných rozvodů bych ale pozink vynechal. Připájet 1 přechod a 1 T-kus na 2" měděnou trubku zvládne téměř každý. Bude to sice dražší, ale bez koroze.
Bivalenci řeším takto: topné tyčové těleso do radiatoru v trubce CU 28 vedoucí od SWEPu, mám 2ks za sebou, 800W a 400W, tj 3 výkonové stupně pro dohřev.
Ano, spotřeba šla oproti řešení s deskovým výměníkem nahoru, ale při instalaci 300l aku jsem připojil do okruhu vytápění i další místnost a také zapojení s dvěma malými jednotkami není nejšťastnější řešení. Už při teplotách kolem nuly spínají topné kabely, každá cca 150W, to je za 24h 7,2kWh do luftu..Přešel jsem i na systém vytápění celých 24h stejnou teplotou vody, z důvodu zvýšení komfortu, tj. další kWh navíc. Taktéž ohřev TUV - udržovat horní část aku trvale v teplotách nad 50st.C je pro TČ enrgeticky náročné, což se projevuje v nízkém COP při takovém provozu. Topný had na TUV v aku bude již použit jen na předehřev TUV do el. bojleru. V každém případě taktovací nádrž má i své výhody, jak již jsem psal, výborná regulace teploty topné vody a vzhledem k absenci deskového výměníku tedy není žádná nutnost jeho ochrany před zamrznutím při odtávání. Možná bych teď po zkušenostech s provozem s taktovací nádrží i doporučoval u systému s radiátory, zejména s nízkým obsahem topné vody, malou taktovací nádrž použít (100 až 300l s vnořeným kondenzátorem) pro plynulou regulaci topného okruhu i pro dostatek tepla při odtáváni TČ. U podlahového topení je aku bezpředmětná, podlahové topení je samo o sobě akumulátor s velkou kapacitou.
"nízký obsah topné vody" se asi jednoduše pozná tak, že při odtáváni znatelně poklesne teplota topné vody v radiátorech, u nízkoteplotních radiátorů to je ještě patrnější.
Já mám "výhodu", že Panasonic vyhřívání nemá, byť ho mám připravené s logikou kabel zapínat teplotou chladiva při odmrazování a přes zpožďovač ho nechat hřát pouze nezbytnou dobu. Zatím jednotka odtává bez problémů a voda odtéká bez zamrzání odtoku. Na stálou teplotu už topím mnoho let, mnohem větší komfort a navýšení spotřeby si myslím minimální.
Je sice pravdou, že u vnořených trubkových výměníků není riziko zamrznutí, o to větší je ale možnost důlkové koroze nebo prasknutí trubek vlivem pulzací a chvění, což znamená totální zkázu celého zařízení.Takto byla dříve řešena rekuperace z chlazení mléka, a nejvíce poruch bylo právě na trubkách výměníku, kdy následná oprava byla katastrofální záležitostí.
Plný souhlas, u mě je to jen testovací zapojení, abych věděl jak se chovají v praxi různé topné systémy. Pokud se to stane, co píšete, tak jedna nebo obě Midei prostě půjdou do sběrného dvora, následovat v testech bude jednotka ASGE a určitě budu testovat další zapojení topných systémů, minimálně dvě už mě teď napadají. Pro mne by se konec světa nekonal...
Jednotky ASGE jsou dobře technicky zpracované, uvítal bych jednoduchou nadřazenou regulaci s výstupem 0-10V pro řízení se snadným ovládáním.Jediná věc, která se mně nelíbí u ASGE je, že venkovní ventilátor jede na vysoké otáčky i při malém výkonu.
Popište přesně co by jste od nadřazené regulace jednotky ASGE očekával, jsem schopen i ochoten to naprogramovat, bez použití drahých hotových PLC systémů, určitě by se dala pořešit i regulace venkovního ventilátoru v závislosti na výkonu kompresoru jednotky. V případě zájmu to popište tady v diskuzi, nebo možná i lépe interně na levnetopeni@centrum.cz
To já bych se rád připojil, jak s možností řízení otáček ventilátoru, tak i s regulací 0 - 10 V. U SDS modulů jsem si všiml, že nově nabízí možnost dema na uživatelsky jednoduché programování právě třeba 0 - 10 V. Co by se mě zdálo dobrý, kdyby to Therm zvládl, vyrobit jednoduchý ekviterm pro ŘJ ASGE s řízením 0 - 10 V. Za normálních okolností bychom bastlili s čidlem teploty na výstupu vody a vkládali mezi nějaké termistory, ale tohle by bylo profi...
Ekvitermna regulacia s 0-10V je relativne trivialna, dva teplotne cidla a nejaka matematicka funkcia, ale vyrobit to po HW stranke tak, aby to bolo 100% spolahlive nie je zas podla mna taka prdel. To je presne dovod, preco topeni a najdolezitejsie casti domu staviam nad loxone a zvysok budem mat pravdepodobne nad tym/vedla toho nad arduinom a spol.
Jednoduchou regulací myslím tak, že si babička nastaví teplotu a hotovo. Pokojový termostat to ale řeší špatně, po sepnutí najede jednotka na vysoký výkon aby docílila požadované teploty, jednotka rychleji namrzá a namísto zvýšení teploty se děje pravý opak, obzvláště při vysoké venkovní vlhkosti.Nastavení teploty na SCMI 01 je pro laika už náročné, poněvadž musí nastavit heslo pro vstup do menu (osmimístné).Ekvitermní regulace je z mého pohledu zastaralá, trvá hodně dlouho než se nastaví křivka a nereaguje na vliv počasí, vítr slunce.Dobrou zkušenost mám s časově teplotní regulací. Například při topení do radiátorů mám nastavenu teplotu vratné vody na 36°C a pokojový termostat nastavený na 22,5°C, pokud sepne, zvýší se teplota vratné vody o 3°C na 39°C, po odtávání jednotky, pokud se během 1/4 hod nedostane teplota vratné vody na 35°C spustí se dohřev. Toto je ale on-off, ještě to převést na proporcionalitu. Jestliže nastavím někde pokojovou teplotu na 23°C, chci, aby jednotka naběhla na výkon 25%, měřila se teplota vratné vody v topení a po dosažení teploty 30°C by se po uplynutí např.1/2 hod. snímala teplota v místnosti, pokud by teplota byla nižší než nastavená, postupně, pozvolna by se zvyšovaly jak výkon, tak teplota vody až po dosažení nastavené teploty a i potom by jednotka jela na minimální nastavený výkon. Teprve po dalším dlouhodobém (2hod.) zvyšování teploty by se jednotka vypnula úplně. Nedokážu to přesněji popsat. Modul SCMI 01 má sice parametry pro proporcionálně integračně derivační křivky, ale vztažené pouze k pevně nastavené teplotě, více méně se jedná pouze o rychlost regulace. Další velkou nevýhodou TČ vzduch-voda je hlučnost v noci. Bylo by dobré omezit výkon podle času nebo snížení teploty vody. Motor ventilátoru invertorových jednotek je taktéž invertorový - BLDC třífázový, tak nevím jak ho řídit.Doma mám ještě asynchronní ventilátory, měl jsem tam nastaveno noční snížení otáček na 70%, ale bylo to triakové řízení a mělo to indukční hluk, tak jsem zapojil ventilátory na noc přes trafo na 160V a výhra.
Taková uživatelsky přívětivá regulace pro ''babičku'' by naprogramovat na řízení 0-10V určitě šla, budu se tím dále zabývat. Díval jsem se ale do servisního manuálu a problém vidím v řízení motoru ventilátoru venkovní jednotky, mě nepříjde, že je to BLDC třifázový motor, to by byla paráda řídit, ale nějaký DC motor, se zpětnou vazbou do řídící jednotky, asi řídit by šel,ale co na to řídící jednotka ve venkovní jednotce..tady si nejsem jistý jestli to půjde.
Therm - vy mate prekopnutu seriovu komunikaciu s vonkajsou jednotkou, alebo komunikujete stale cez ten modul od sinclairu? Jeho manual som prelietol len zbezne, ale okrem 0-10V a par kontaktnych vstupov som na ziadne sofisitikovanejsie moznosti riadenia nenarazil. Je teda pravdou, ze ja si vystacim s 0-10, ale kedze som jednotku nikdy nepocul, neviem aky hluk robi samotny ventilator. Mozno minimalny a je to tym padom bezpredmetne ...
Komunikace 0-10V je přes modul SCMI. Přece přes toto rozhraní můžete řídít kompresor (výkon) jakoukoliv regulací, jakou si lze vymyslet a naprogramovat nebo nadřazenou regulaci koupit, prostě možnosti regulace vidím prakticky neomezené. Nebavím se ale o řízení vrtule vnější jednotky, to řízení otáček měl být možná nějaký bonus, ale to asi nepůjde.
Vyvinut jednoduchu regulaciu, ktora bude sledovat vnutornu teplotu a podla toho nastavovat vykon TC cez 0-10V je otazka par stokorun, ale je to bez bivalencie a bez zaruky na spolahlivost a blbuvzdornost. Ja to staviam nad Loxone, kde sa uz nejaka spolahlivost ocakavat da, ale len pre to, ze ho v baraku budem mat. Inak je to tak +15 tisic. To zas ale nebude vediet ovladat babicka. Tej by sa skor hodila normalna klima a dialkove do ruky. Je jej zima, klika na (+), teplo tak klika na (-).
Moc nerozumím tomu, proč by to mělo sledovat jen vnitřní teplotu, být bez bivalence a bez záruky na spolehlivost, naopak ta regulace bude dělat přesně to co se od ní bude požadovat v návrhu. Z jakého důvodu by to mělo být nespolehlivé?? Připadá mi, že si myslíte a jste přesvědčen, že Loxone je nějaký nepřekonatelný zázrak....
Nie, narazal som na to, ze za par stovak by som to vedel zbuchat napr.nejakym arduinom a ze riesenie pomocou nejakeho priemyselneho plc bude proste drahsie. Loxone spominam jedine z dovodu, ze ho ja osobne poznam a pouzijem, nicomu ale samozrejme nebrani pouzit nejaky siemens, teco, alebo ine priemyselne plc - tu ale nemam ziadne skusenosti. Ked tak poprosim Therma ze by trochu poodhalil ake riesenie ma v plane.
Tam neni o upravovat, je to jednoucelovy srojek s nejakou digi sbernici mozna rozsirenou,mozna jen jejich firemni jen pro cerpadla valliant., napetovy vystup 10V to nema.
Arduino to musi zmaknot taky vpoho a presne podle predsta a zadani, jen bych ho mozna doplnil o HW watchdog, aby v pripade nejakeho zacykleni, napr pri bource, doslo po kratke dobe k restartu.
Suhlas, ako jednoucelovka na riadenie klimy teda urcite. Ako mozog inteligentneho domu je to ale v tejto chvili asi to najlepsie co sa da zohnat. Ale to sme offtopic.
Řekl bych, že to je každého věc a je to OT. Naše "bastlení" u spousty lidí také není zrovna populární (viz tzb-info). Každý něco preferuje nebo má nějaké hobby, tak to respektujme.
Jen jsem okomentoval, ze pokud pouzije loxone pro rizeni celeho domu (jak uvedl Dusan.ze to chtel), pak to je nasobne vice financne narocne nez jen rizeni klimy timto systemem, ktere jak pripustil Dusan je celken drahe. Samosebou, at si kazdy do baraku nacpe co chce.
bude to řešit jako jiní loxone uživatelé - extensiony jiných výrobců a klidně i arduino řešení pokud je to ten Dušan, kterého vidím na jiných diskuzích :o), řeší to právě tak
stále špekuluji nad zapojením, 1 - slabší klíma přímo na topný okruh nebude stíhat v zimě za nízkých teplot okolo -10, 2 - silnější klíma bude pro změnu při teplejším počasí cyklovat 3 - od akumulace jsem zde odrazován, v létě by byla OK, v zimě za mrazů by byla zbytečná
Atmos, akumulačka 750L, MIX #1 řízený regulátorem Adex Comfort C12, přes elektromagnetický ventil EM vyhřívaný obojživelník bojler (120 nebo 160L ??)
nakonec mě napadla možnost zkombinovat variantu 2. a 3. náklady jsou navíc Mix 20" / 25" cca 1500Kč, dvě zpětné klapky cca 2x150Kč, pár trubek. MIX #2 by se ovládal ručně, do budoucna možná i servomotorem s nadřazenou řídící jednotkou, která bude volit mezi zimní provozem přímo do soustavy a joro-podzimním provozem s vyrovnávací Aku, která by pobrala přebytky vyrobené energie, čímž by se zabránilo cyklování.
Promiňte pane Švarc, chtěl jsem 24 ale pořád tvrdím, že na můj barák musí stačit 18. Hlavně když je teď vidím stát vedle sebe. Elektriku dáme do kupy zítra ráno, chlaďař si snad udělá na mě čas taky rítra. Pak doufám že uvidím zač je toho 18 sinclair UNI DC
Jasné, dám vědět. SCMI už připraveno, nastaveno. Asi vám pak nascreenuju grafy z eportálu, bude vidět rozdíl. Naštěstí nikdo zde nebyl takovek blázen, aby použil Nordline. Zas ale je fakt, že ty tři sezony mám doma stabilní teplotu i s Nordline. Jo, nedalo mi to a hned jak to přišlo tak jsem sundal horní dekl a posvítil jsem si to strojovny. Chápu proč jsou Sinclairy hlučnější než jiný drahý jednotky. Prostě tak kus molitanu, támhle kus koberce a tak. Když se mi v létě bude chtít tak to otevřu a poladím to něčím z automobilovýho průmyslu. Ale uvidím, hluk mi nedělá problém od té doby co jsem Nordline sundal z fasády
Ahoj všem, spuštění UNI DC 18 proběhlo v pondělí. Zpočátku jsem byl nadšený tím ''výkonem'', ale během dneška mi začalo docházet, že se průběh topení až tak neliší od slavné jednotky Nordline. Při dnešní nule výparník namrzal v pruzích, odtávání cca po 1 hodině, takže jsem začal mít podezření na množství nedostatek chladiva. Předešlé dvě instalace 1x 24 a 1x18 taky skončili nutností doplnit chladivo. Už po druhém případu jsem si říkal, že před spuštěním bude snad lepší jednotku vycucnout a vrátit předepsané množství zpátky. To bych tedy chtěl sdělit jako svůj poznatek - před prvním spuštěním nevěřte informaci o předplněném množství chladiva. Teď jede jednotka bezvadně, drží konstantní nastavenou teplotu, výparník je čistý, žádné odtávání.
Jednotka je u baráku na kovovém podstavci, hluk doma nula. Trubky cca 5,5 m. Relativní vlhkost 82% (myslel jsem že je víc, celý den inverze). Teplota venku nyní -1,25, nastavená teplota na ŘJ 35 stupňů (výstup vody), příkon 1050 W, teplota chladiva jezdí mezi 47 a 52 stupňů - to snad ladí jen ventilem, protože příkon drží pořád na stejný hodnotě. Venku jsem teď byl, výparník čistej. Tenhle stav trvá už několik hodin, teplota doma stoupá :-)
OK - výkon je cca odvoditelný. Mě hlavně zajímá nejnižší a nejvyšší příkon, na kterém se dá provozovat. Jinak měření téměř máte - v grafu vidím teplotu topné i zpátečky. Stačí doplnit oběhové čerpadlo (l/hod).
Po doplnění jednotlivé sekce zamrzaly komplet?Chystam se co nevidět na spuštění 24 delka potrubí cca 7m tak uvidíme manual píše předplneno na 5m a doplňuje se tušim 60g/m
První odtátí nastalo nějak před půl hodinou, výparník rovnoměrně namrznutý. Kamile zvažte to co jsem zde napsal, lepší to vyřešit hned při spouštění. My jsme navážili cca 1,2 kg, deklarované množství chladiva je 1,4 kg. A to jsme při instalaci ještě něco přifoukli. Stav dnes dopoledne před doplněním http://divamse.cz/uploaded/12040293-935rzzo-06965-o.jpg
Pro přesné naplnění se dá namontovat průhledítko na výstup z výměníku, je ale nutné, aby bylo průhledítko plné při maximální teplotě topné vody, při nižší teplotě může při otevření eev mírně "perlit".Průhledítko stojí cca kolem 500,-.
Děkuji, ano, tak to bude ten 14kW SWEP, prosím, jak jste poznali, že je již chladiva tolik co má být? U invertorů je problém měřit tlaky, nebo jste jen doplnili tolik, co je původní náplň? Pokud by bylo chladiva více, asi by to pro kompresor nebylo dobře, chápu to správně?
U NORDLINE 18 AUS, který měl papírově stejný výkon bylo minumum 450 W a výjimečně nejvíc co jsem kdy viděl bylo 1400 W. Vysvětlím proč píšu o NODLINE. Teď mám měření zapojeno stejně a čekal jsem, že budu koukat na podobná čísla. Je to jinak, až jsem si myslel, jestli jsme nezapojili špatně drátky k elektroměru. Když se UNI DC rozvášní naplno, tedy 100% KAKT na displeji, je to ve watech 2000 - 2300 W (to je teda max). Nula venku v ustáleném režimu znamená tak 50% KAKT cca 1040 W. Při -2 cca 1140 W, při +2 jde na 940 W. Jiné teploty zatím nebyli, samo čekám na kolik se stáhne při + 10. Vypadalo by to tedy, že má vyšší spotřebu a já bych vlastně neměl být spokojený, ale není to tak. Pochopil jsem, že ten příkon je logický a taky to vidím doma na teploměru. Výstup z výměníku na 35, i při -2 udrží teplotu doma. To u Nordine nehrozilo a není divu, chodil tak 700 W a každých 45 min odtával. Jak finále plánuju zvětšit radiátory v obýváku a bude komfort. Ještě jsem provedl jednu změnu oproti předešlému nastavení. U nordlinu, abych mu ulehčil rozběh po odtátí, jsemtermostatem ventilem zavíral vstup do podlahy jakmile klesla teplota zpátečky pod 27. Tím jsem zajistil, že se Nordline nebude dlouho rozvášňovat a za 10 minut nebude na kost namrzlej. Teď jsem funkci otočil a na 28,5 nechávám termostat ventil zavírat. Důvod byl ten, že jsem chtěl zkusit pouštět do radiátorů vyšší teplotu než např. 35 a už při 29 mě na podlaze pálili nohy. Nakonec mi 35 vyhovuje, takže výš jsem zatím nevyzkoušel, i když vím, že by to Sinclair dal.
výborně, konečně máme konkrétní hodnoty a ne jen dohady a odhady, zkust sem ještě průběžně hodit další odečty, určitě to ostatním pomůže při rozhodování, moc díky.
Dalo by se to cca spočítat, kdybychom znali průměry a délku potrubí a výšku. Plus ten průtokový spínač (předpokládám Regulus) - ten samotný má docela velkou tlakovou ztrátu. Samozřejmě nejjednodušší je koupit vodoměr s impulsním výstupem :-) Ale hodnoty příkonu jsou pro mě zajímavé a asi důležitější, protože nečekám nějaký zázračný COP. Spíš mě zajímá průběh při změně teploty a reakce jednotky na řízení výkonu.
Já chápu, že někoho zajímají přesná čísla, ale já to dělal z jiných důvodů. Mě těší, že jdu proti proudu, že se nemusím řadit mezi ovce a rozhoduju si sám. Mám za sebou skoro 3 sezónu s fofrníkem. Dřív jsem měl roční fakturu za elektřinu cca 19000 Kč, jenže k tomu spálených 10 - 15 metrů dřeva. Denně otročina, přijet navečer domu, honem popel, dřevo, děti, večeře, doma 18 stupňů. Než se to ohřálo tak jsme šli spát. A ráno znova. Loni jsem spálil sotva 20 balíčků briket za 1000 Kč a pár třísek a fofrník jel furt, doma pořád stejná teplota, žádná otročina. Faktura za elektřinu 21.500 Kč. V domě mám jen elektřinu. Tohle je pro mě vysoký COP co se dá snadno změřit.
ten údaj COP respt výkonu je důležitý při volbě výkonové řady, ne pro dobrý pocit z ve, velkého COP. Já stále váhám a přehodnocuji jak to zapojit a do čeho jít. Už se pomalu vracím k modifikaci přímo na topný okruh ZOOM13 + SWEP cca 23tis. + zapojení chlaďařem a topenářem(ale to bude vždy). Asi bych to doplnil o přímotop. patronu 600-1500W za +-700Kč a CU nějaká trubka s fitinky za 1000Kč coby bivalence. Akorát si stále nejsem jist, zda 13tka udělá při cca -8 alespoň 2,5 kW výkonu. 2kW by už byly při -8C na hraně (ale rezervou y byl stávající ZOOM13 do vzduhu, ten stíhá obývak s ložnicí i při -16)
Já mám čtvrtou sezónu nordic 12,poslední tři zimy jsem měl dotop pár kwh.Letos zapínám 1,6kw patronu častěji.Kompresor pouštím na max. 1200w i když je schopen 1700w.Laicky řečeno,chybí mi na kompresoru 800w.Takže proti silnější jednotce "doplácím" jen těch 800w na patroně.Na druhé straně slabší jednotka jede s nejnižším příkonem 280w na topení a 180w na chlazení,což 18 neumí. P.S. Při -17st mám TZ kolem 4kw.
Aktuálně: venku -6.25 °C doma 20.68 °C chladivo 47.18 °C výstup voda 34.75 °zpátečka voda C 29.25 °C, příkon 1254 W. Nastavená teplota vody na SCMI 34,5 C. Doma oproti večeru poklesla teplota o 0,5 C, ale podlahy teplý, pořád příjemné vstávání. Na obzoru už zapínají silnější topení, které to tady vytáhne na 23 C. Kdyby ne a pořád bylo -7 C tak odpoledne podpálím pár briket (modelový příklad)
Jak se pořád ptáte na ten výkon, tak mě napadlo vám napsat jak to vypadalo, když jsem byl teď před zapojením UNI DC bez fofrníku. Zvykli jsme si na teplý podlahy a pohodu, takže v těch mrazech jsem nechal pořád běžet EK 2 KW (mám DAKON 6+2, ale přehodil jsem patrony, takže 2+6). Ty 2 KW mi v systému udělali max 29 stupňů (mám radiátory a podlahy cca půl na půl). Pro mě to laicky znamená, že dokud mi UNI DC nebo jiná mašina zvládne dělat topnou vodu teplejší než 29 stupňů, má výkon větší než 2 KW. Nevím jestli letos ještě budou takové mrazy, abych sinclair jel na 100% s příkonem 2000W a stíhal jen 29 C teplou vodu, abych viděl kde je jeho hranice. Zhruba před měsícem jsem někde na netu vyhrabal grafy Elementů (Sinclair), ze kterých se dalo vyčíst, že při -7 mají myslím 75% výkonu.
Aktuální čísla: venku 7.18 °C doma 22.81 °C chladivo 51.62 °C výstup vody 34.75 °C zpátečka 30.12 °C, příkon 750 W Takhle přesně se drží celý den. Nejmíň jsem viděl 707 W a KAKT na SCMI 37%, nejvyšší teplota venku byla 8 stupňů. Nižší příkon tedy zatím nedokážu popsat, ale pokud bude ''usínat'' na KAKT 10% tak je s příkonem určitě ještě kam jít.
Ten příkon měříte pouze pro UNI DC? Podle manuálu má 500-1900W. Ten vyšší příkon by znamenal, že zvládne víc. Stejně jako v jiném vlákně to bylo psané o UNI DC 24. Teď ještě ověřit min. příkon a měl bych do budoucna o čem přemýšlet :-)
Proč všichni řešíte minimální výkon? Lepší je jednotka s rezervou, a radši pořešit, aby na minimální výkon vůbec nejela a radši se vypnula, už kvůli hluku a nadměrným vibracím v nízkých otáčkách. Takové ty rady odborníků, že časté zapínání a vypínání škodí kompresoru už dávno neplatí, to škodilo maximálně pohonu kompresoru přes klínové řemeny. Kupříkladu chladicí regál v prodejně zapíná co 3 min. a funguje bez problémů přes 20 let. U inverterových jednotek, kdy se kompresor roztáčí pozvolna mu vypnutí 10x do hodiny určitě neublíží a taková situace u topení nikdy nenastane.
S tím bych souhlasil v případě provozu vzduch/vzduch, případně pro radiátory. Při topení do podlah je pro provoz, regulaci a pohodu mnohem lepší trvalý provoz, a to z důvodu vysoké akumulace podlah. V tomto období, kdy jednotka odpoledne přetopí o 2st a na 4h vypne, klesne teplota podlah o 4st, které pak večer musím znovu naakumulovat, a to s výrazně nižším COP, jelikož teploty jdou rychle pod nulu. Výkonově to bude vždy kompromis protože +10 až -20 nikdy nepokryji, ale širší výkonový rozsah je plus.
Ja pojdem do podlahy, 200m2, TZ 5 kW + ohrev TUV a som strasne na vazkach, ci 18, alebo 24. Uz som to tu riesil, doporucenie bolo 18, ale ked priratam TUV, zoberem max. prikon (1.8)xCOP2, tak to pri -15 nepokryje ani TZ, nehovoriac o tom, ze nezostava uz nic na TUV. Takze ma strasne svrbia prsty zobrat 24 a cyklovanie pri nadnulovych teplotach vonku sa pokusit eliminovat co najinteligentnejsim riadenim.
Takisto mi nie je jasne, ako je to s COP pri nizkych vykonoch. Z diskusii som nadobudol pocit, ze pri malom prikone vychadza COP blbo, ale sledovane LG toto podla mna vobec nepotvrdzuje.
COP dost ovlivňuje topný kabel, který u Matrix 24 má cca 150W. Takže při nejnižším výkonu (cca 650W) to skočí na 800W. Na druhou stranu, když mrzne, potřebuji vetšinou vyšší výkon, než nejnižší. Všeobecně jde COP strmě dolů při teplotách pod 5, resp. pod 0st - u Matrixe. A všeobecně podruhé - čím nižší příkon a teploty chladiva (tzn. požadavek na teplotu vody) a vyšší teploty vzduchu venku, tím lepší mám COP. Jinak při -15 mi dává Matrix 24 cca 3800W, takže ztráty nepokryji a ani jsem s tím nepočítal. Buď to překlenu akumulací podlah a stěn, nebo přitopím. Mj. počet dnů s teplotou pod -10st. u mě : 2012-3, 2013-2, 2014-2, 2015-0, 2016-0. Letos tedy víc, ale statisticky takových dnů moc nebude.
Radovan- záleží,jaký systém je provozován.U klasické podlahovky předimenzování samozřejmě nevadí.Pokud ale provozuji radiátory,bezakumulační podlahovku,celoplošný systém,tak z hlediska komfortu je poddimenzovaná jednotka přijatelnější,protože nejsou teplotní výkyvy v přechodném období.U chlazení,byť klasickou podlahovkou,je to ještě horší,když se musí hlídat rosný bod a je potřeba malého příkonu.Hluk a vibrace v nízkých otáčkách-nechápu,jede to úplně klidně.Když čtu Aleše,tak to vnímám úplně opačně.
Věc názoru :-) Týká se to setrvačnosti podlahovky a hystereze TČ - pozitivně i negativně. Pozitivně v mrazech, kdy překlenu vysoké TZ, negativně v přechodovém období, kdy jednotka cykluje. Po přetopení klesne teplota uvnitř až na 20st, než znovu jednotka sepne. To už vychladne podlaha, protože nemám vyřešené vypnutí oběhového čerpadla, takže tahám teplo přes výměník ven - málo, ale přece. S TZ to dělá 0,5-1st/hod. To už je večer a teplota venku kolem 0st a níž. Po najetí pak jedu min. 2hod na plný výkon s COP 2,5, než začne teplota doma stoupat - protože natápím podlahy. Viz dnešní den v příloze. http://divamse.cz/uploaded/0fb70269-w8o6nmzuc-wxur-o.png
Zkusil bych Matrixu trochu promluvit do hystereze. Jednotky, které všeobecně běží na vzduch, mají na čidle v místnosti většinou hysterezi 2 - 3 °C, což je pro regulaci nepoužitelné. Jak jsem psal již v jiném vlákně, situaci jsem řešil tak, že čidlo teploty v místnosti jsem přidělal na trubku topné vody a k němu paralelně připojil pokojový termostat s hysterezí 0,1 - 0,2°C. Kontakty tohoto termostatu při dosažení požadované teploty zkratují čidlo a vyřadí ho z činnosti). Je potřeba použít buď termostat s přepínacím kontaktem nebo ten, který umí i topení a chlazení. (My při poklesu teploty potřebujeme aby termostat kontakty rozepnul). Dá se to řešit u běžného termostatu pomocí relé, to jsou ale dráty a i náklady navíc. Je třeba dát pouze pozor na to, že pokud topíte do podlahy a použijete přímo originál čidlo, tak teplota jde regulovat pouze do 30°C a při vyřazení tohoto čidla většina jednotek hlásí chybu čidla. To se dá obejít snadno tak, že do serie s tímto čidlem připojíte odpor, který posune regulované pásmo tam kam potřebujete a hlavně zajistí při zkratování čidla chybovou hlášku. Hodoty je třeba doměřit z konkrétní klimatizace. Panasonic a York (Sinclair) používají čidlo termistor o hodnotě 10k do serie stačí odpor 1 - 3k. Pak se posouvá regulované pásmo na cca 20 - 35°C. Chce to trochu laborovat. Já topím do radiátorů a mám jako čidlo teploty dva termistory 10 k za sebou, jeden z nich termostatem překlenuji. Nastavení teploty topné vody na ovládání jednotky 25 voda 38°C. S tímto opatřením není problém držet teplotu v místnosti s tolerancí 0,3 - 0,5 °C a jednotka cykluje minimálně. Topení včera http://divamse.cz/uploaded/0fbd0269-n3m8cs4wc-00w1m-o.jpg
Mám pro vás nová čísla. Na SCMI Kakt 22% a příkon v tu chvíli 459 W. Takže pokud bude vypínat na Kakt 10% tak to by minimální příkon mohl být někde kolem 400 W
Založit nové vlákno